Odchov

 

Kdo se může stát chovatelem?

Majitel feny, který chce odchovat potomstvo s průkazem původu. Postup zřízení chovatelské stanice se stanovuje předpisy FCI (Fédération cynologique international – Mezinárodní kynologická federace. Byla založena v roce 1911, sídlí v Belgii. Sdružuje národní kynologické organizace, registruje a uznává standardy všech čistokrevných plemen. Česká republika je řádným členem od roku 1997.) Majiteli poradí i chovatelský klub jeho plemene. Žadatel osobně nebo písemně kontaktuje ČMKU. ( Českomoravská kynologická unie. Sdružuje chovatelské kluby a zastupuje Českou republiku v FCI. Adresa:170 00 Praha 7, U Pergamenky 3, tel./fax: 266 712 827, (http://www.cmku.cz,) Zde obdrží formulář a podrobné pokyny. Dále si připraví 6 krátkých názvů své budoucí chovatelské stanice, nesmí být již zaregistrovány u nás ani v okolních zemích. Není pravdou, že musí být pouze česky. Můžete zvolit i několik jinojazyčných názvů. Je však pravděpodobné, že v Bruselu, kam se žádost o mezinárodně chráněný název chovatelské stanice posílá, již může být toto slovo registrované. Osobně mě z českých nápadů okouzlilo pojmenování chov. st. Z kanape, Z trucu, Z klubíčka. Název se často sestavuje i z jména chovatele, např Vladimír Novák může přijít na název: Vlano, Novlad… Používá se i místopisný název Z Vinohrad, Z …vrchů. Klidně zapomeňte na všechny variace slova Bohemia, vyskytují se velmi často. Vyplněné formuláře opět doručíte na ČMKU a pak již jen čekáte. I když žijeme ve věku faxů, internetu… vyřízení žádosti a vytištění certifikátu trvá i dva měsíce. Přistupte proto k registraci mnohem dříve než k vrhu své fenky. Je samozřejmé,že po obdržení certifikátu zaplatíte poplatek. Název vaší chovatelské stanice bude součástí jména všech psů odchovaných v této stanici a bude v jejich  průkazu původu. Bude zapsán i v rodokmenech jejich potomků. Chovatel může chovat různá plemena, vždy však bude používat tento jeden název.

 

Chovná fena, chovný pes

Aby vaše fena nebo pes byli uchovněni, musíte splnit podmínky, které jsou jasně stanoveny v chovatelském řádu jednotlivých klubů. Jsou značně rozdílné a zaměřují se na požadované vlastnosti konkrétního plemene. Některé kluby mají své chovatelské řády zveřejněny na internetových stránkách. Není-li tomu tak, jsou zde kontakty na členy výboru. Spojte se s hlavním poradcem chovu nebo předsedou výboru a tento dokument si vyžádejte. Často se můžeme setkat s požadavkem:

 

  • absolvování svodu mladých

  • získání určeného ohodnocení na přesně stanovaném počtu výstav různé úrovně

  • bonitace

  • zkouška z výkonu

  • rentgen kyčlí (DKK) někdy i loktů (DLK)

  • plnochrupost

  • minimální a maximální věk k uchovnění atd.

 

Splníte-li všechny předepsané podmínky, bude do rodokmenu vašeho psa/feny učiněna poznámka chovný pes/chovná fena. Pouze při spojení dvou chovných jedinců obdrží potomci průkaz původu. Již dávno neplatí dříve obvyklý postup, že průkaz původu byl vydán pouze určitému počtu štěňat z celého vrhu. Budete-li se řídit všemi podmínkami chovatelského řádu jednotlivého klubu, obdrží PP všechna narozená štěňata. Pouze u jedinců, kteří již u chovatele vykazují vady vyřazující je z dalšího chovu, bude do průkazu přidáno razítko – nechovný. Takový pes se však může bez omezení účastnit všech akcí, kam mají přístup pouze psi s PP. Dříve se hlavně s ohledem na mléčnost feny a její fyzickou kondici přistupovalo k utrácení nadpočetných štěňat. Dnes tato praxe není obvyklá. Jedná se o velmi složitý etický problém. Pádné argumenty jsou na obou stranách. Není to však předmět našeho povídání.

 

Krytí

 

Výběr krycího psa

Nebudu se v této kapitole podrobně zabývat tzv. náhodným krytím, kdy si otce svých štěňat vybere v nestřežené chvíli budoucí matka sama. Majitel takto nakryté feny má před sebou několik řešení. Do 24 hodin navštívit veterináře, který zabrání narození štěňat vakcínou. Jelikož statistiky udávají, že pouze asi jen 60% takového spojení vede k březosti, doporučují někteří chovatelé a veterináři počkat do 28. – 30. dne, kdy se dá březost již ultrazvukem diagnostikovat. Je-li potvrzena, může se březost přerušit až v této době. Třetí možností pak je nechat fenu porodit a štěňata umístit k majitelům, kteří netrvají na průkazu původu (dále jen PP). Je již dávno vyvrácen názor, že chovná fena se nechtěným spojením s místním Don Juanem tzv. zkazí. Toto neplánované krytí se pouze nahlásí poradci chovu, štěňata nedostanou PP a tím to končí. Po uplynutí stanovené doby (některé chov. řády umožňují krýt fenu pouze 1x v kalendářním roce) může chovatel přistoupit již k řízenému, tedy záměrnému krytí. Potomci z tohoto spojení při splnění všech podmínek PP již obdrží.

 

Krycího psa si vybírá majitel chovné feny. Může využít chovatelský servis svého klubu a požádat o doporučení konkrétního psa poradce chovu. Svou volbu mu pak rovněž nahlásí. Ten, neshledá-li žádné překážky tohoto spojení, vystaví tzv. krycí list. Je to první nezbytný dokument, bez kterého není možné vydat PP. Při výběru psa by si měl majitel stanovit jasné cíle. Cílem každého zodpovědného chovatele by měl být vyrovnaný, zdravý a exteriérově standardní vrh.

 

Jak tedy postupovat?

Upřímně se zamyslet nad přednostmi a drobnými nedostatky své feny. Nedostatky je třeba se zabývat podrobně. Neexistuje ideální pes ani fena. Prošla-li však fena bonitací a je uchovněna, mělo by se jednat opravdu o drobné nedostatky, které jsou v hojné míře vyváženy jejími přednostmi. Z řečeného vyplývá, že ne každý pes se bude k naší feně hodit.

 

Hlavním kritériem by mělo být zdraví a povaha. Hledáme proto psa, který je absolutně zdravý a vyrovnaný. Zaměříme se na zdravotní problémy typické pro dané plemeno. Měli bychom se snažit získat co nejvíce informací o zdravotním stavu nejen vybraného psa, ale i jeho rodičích, prarodičích, sourozenců. Vodítkem nám jsou i vrhy po konkrétním psu. Je to mravenčí a dlouhodobá práce. Přednost by měl dostat ten pes, u kterého máme největší počet uspokojivých informací. Doporučuji si psa prohlédnout a strávit s ním na společné procházce určitý čas. Pozorně sledovat, jak se projevuje v různých situacích. Není-li bázlivý nebo agresivní. Jsou-li mým záměrem i pracovní vlohy (například u služebních nebo loveckých plemen), mohou mi v rozhodování pomoci zkoušky z výkonu, které pes absolvoval.

 

Exteriér

Každý nedostatek se má minimalizovat standardem. Například je-li fenka na dolní hranici výšky, nekryjeme ji výrazně vysokým psem. Hledáme psa s ideální kohoutkovou výškou. Nedostatky se totiž nepromísí a nevznikne z menšího a většího vzrůstu ideální výška, naopak ve vrhu budeme mít místo jedné vady dvě. Malá a přerostlá štěňata. Pes, který má v našem příkladu ideální výšku, může mít drobný nedostatek jiný, pouze však takový, kterým netrpí naše fena, a naopak je v tomto směru blízká k ideální.

 

Dalším krokem by mělo být vyžádání si rodokmenu vybraného psa. Nemáme-li v plánu liniovou, příbuzenskou plemenitbu, měli bychom se soustředit na co nejmenší příbuznost budoucího otce a matky. Tyto rodokmeny musíme stejně podstoupit hlavnímu poradci chovu. Právě příbuznost bývá nejčastějším důvodem k nedoporučení krytí  konkrétním psem. Při žádosti o vystavení krycího listu můžeme požádat o dva až tři psy v přesně určeném pořadí.

 

Dále platí pravidlo, že k nezkušené feně vybíráme psa, který již kryl. A naopak. Jedná-li se o fenu, která již byla kryta, můžeme k ní přivést psa bez zkušeností. Ač se s výběrem dlouho zabýváme, příroda si někdy prosadí svou. Fena může konkrétního psa odmítat, nebo naopak pes o fenečku nejeví zájem. Máme - li jistotu, že nastalo správné období a partneři pouze nenašli v sobě zalíbení, můžeme s fenou navštívit jiného psa, kterého jsme vybrali jako náhradníka, a máme i na toto krytí všechny potřebné doklady.

 

Zahraniční, nebo domácí krytí?

Obě cesty mají své přednosti a úskalí. Obecně platí, že domácí krytí není pro chovatele tak časově a finančně náročné. Cesta za psem je kratší a o ceně za krytí se lze individuálně dohodnout, také formy úhrady mohou být různé. Jednodušeji se získávají podrobné informace o psu, jeho předcích a potomcích. Odpadá jazyková bariéra. Je zde i předpoklad, že se nově neobjeví vada, která se dosud v českém chovu nevyskytovala. Bohužel dochází často k tomu, že pro náš český chov je vybírán úzký počet chovných psů, kteří kryjí velmi často. Přitom, nikde není záruka, že pes ověnčený tituly, bude dávat pouze zdravá a exteriérově standardní štěňata. Často se stává, že stranou zájmu majitelů fenek zůstávají velmi kvalitní psi, jež jsou pouze svými pány málo zviditelňováni. Zvýhodněni jsou členové těch klubů, které pořádají pravidelně svody plemeníků. Zde je možné v porovnání s ostatními krycími psy vybrat toho, jenž se typově k naší feně nejvíce hodí. Je-li počet chovných jedinců široký a jejich výběr pestrý, nelze proti domácímu krytí nic namítat.

 

Při zahraničním krytí je hlavní předností příliv nové krve, to, že v budoucnu budou štěňata z tohoto ojedinělého spojení lépe hledat partnera v domácích podmínkách. Pro některé budoucí majitele je štěně s přílivem nové krve atraktivnější. Úskalí tohoto výběru vyplývají z minulého odstavce. Finanční náročnost, obtížnější shromažďování informací, riziko nových vad…

 

Jak již bylo naznačeno, výběr vhodného psa není jednoduchou záležitostí. Začínající chovatele by proto měli mít v poradci chovu opravdu zkušeného rádce.

 

Když je výběr dokončen, měli by majitelé feny zaslat dokumenty obou rodičů poradci chovu, ten po jejich vyhodnocení vystaví tzv. krycí list.

 

Smlouva o krytí

Doporučuji sepsat i podrobnou smlouvu o krytí. Vlastník feny by měl nejprve vznést dotaz, má-li smlouvu majitel psa připravenou. Není-li tomu tak, nebo chce-li některá ze stran smlouvu upřesnit, měla by být sestavena nově a konkrétně ke spokojenosti obou stran. V domácích podmínkách je situace o něco jednodušší. Praxe je velmi různorodá a záleží na konkrétní dohodě. Majitel psa často požaduje jako úhradu za krytí:

 

  • Hotovost splatnou hned po krytí.

  • Zálohu, doplatek až po potvrzení březosti, nebo po porodu.

  • Štěně dle vlastního výběru. V tomto případě je obvyklou praxí, často uvedenou v chovatelském řádu, že první výběr náleží majiteli feny, ponechává-li si z vrhu štěně, druhý výběr má pak majitel krycího psa.

  • Přesně stanovené procento z každého prodaného štěněte.

  • Část sumy z prodeje každého standardního štěněte.

 

Při zahraničním krytí se obvykle celá suma vyplácí hned po krytí. I zde, stejně jako při domácím krytí, si majitel feny (v souladu s chovatelským řádem nebo na základě dohody) může vymínit, že v případě nezabřeznutí feny má nárok na opakované bezplatné krytí stejným psem při příštím hárání. Nedojde-li k zabřeznutí feny ani v tomto druhém případě, veškeré nároky majitele feny zanikají. Dále je dobře upřesnit podmínky, které vzniknou, dojde-li k nakrytí feny bez tzv. svázání. I v tomto případě je možné, že fena zabřezne. Někteří chovatelé však trvají na svázání jako důkazu toho, že krytí opravdu proběhlo.

 

Smlouva by měla obsahovat přesné údaje o feně i psu ( jméno, datum narození, tetovací, případně čipové číslo). Datum uskutečněného krytí. Nacionále obou majitelů a jejich podpis. Smlouvu je dobré projednat s časovým předstihem. Při samotném krytí ji pouze ve dvou exemplářích podepsat. Zároveň oba majitelé společně vyplní krycí list a jeden výtisk odešle vlastník chovné feny poradci chovu.

 

Stanovení vhodné doby krytí

Zodpovědnost za určení nejoptimálnějšího termínu krytí je záležitostí majitele feny. Nejprve se v krátkosti vysvětlíme pojem hárání.

 

Většina plemen hárá dvakrát do roka. Vlci, primitivní a severská plemena mohou hárat jen 1x do roka. První hárání se dostavuje u zdravé feny v 8. až 12. měsíci stáří. Fena upozorňuje na tento stav určitým neklidem, častěji v malém množství značkuje. Dává tím najevo okolním psům, že nastane její doba říje. I psi na společných procházkách projevují feně nebývalou náklonnost. Očicháváním se často ověřují stav feny. Přezka feny nabíhá a červená. U menších plemen, nebo je-li fena ustájena v kotci, může chovatel přehlédnout první dny krvácení. Doporučuje se proto v této době zakrýt pelech feny jednobarevnou čistou látkou. Kapky krve jsou tak lépe objevitelné. Intenzita krvácení se liší velikostí plemene a je individuální i u jedinců stejného plemene. Období ,,barvení“ se rozlišují následovně:

 

  • Proestrus – fáze přípravná, výtok je silně červený, špinavě nahnědlý. Fena psy odhání, není svolná k páření.

  • Estrus – dochází k ovulaci. Výtok slábne, barva je světlejší, špinavě růžová až světle růžová. Fena je svolná k páření. Sama psy vyhledává, ocas staví na stranu, pohybuje přezkou vzhůru a do stran.

  • Metestrus – fáze poříjová

  • Anestrus – klidová fáze mezi háráním.

 

Jak nejlépe, hlavně u ,,prvniček“, určit vhodnou dobu ke krytí? Čas svolnosti feny bývá různý. Pohybuje se od 2 do 10 dnů. Počátek nejvhodnějšího termínu krytí se průměrně stanovuje na 10. den od začátku říje. Je to však záležitost značně individuální. Mezi osvědčené způsoby stanovení tohoto období patří:

 

Přivedení k feně zkušeného plemeníka. Tento ,,prubíř“ je upoután na vodítku. Fenu očichá a sám určí, nadešla-li ta správná chvíle. Pokouší se naskočit na fenu a i ona ukazuje ochotu k páření? Metoda je asi nejpřirozenější. Potíž bývá v sehnání opravdu zkušeného psa, který navíc nebude na fenu puštěn.

 

Prstem se majitel dotýká oblasti okolo přezky. Staví fenka ocas do pravého úhlu? Pohybuje směrem k prstu přezkou? I toto může upozorňovat na již správnou dobu.

 

Kromě těchto domácích testů je průkaznější vyšetření u veterináře. Ten provede nejprve poševní cytologii. (Odebere úplně bezbolestně a velmi rychle vzorek, který následně analyzuje.) Naznačuje-li předchozí rozbor, že nadešel správný čas, následuje progesteronový test. Tento se provádí po odebrání malého množství krve. Jeho spolehlivost je značná.

 

Další metodou je odvezení feny ke psu a jejich společné ustájení. Tomuto však musí předcházet přesná dohoda a fotodokumentace zachycující krytí.. Jinak nemusí být jistota, že fenu nakryl opravdu a pouze vybraný pes.

 

Krytí

Když fena začne hárat, uvědomíme o této skutečnosti majitele chovného psa. Stanovíme přibližný termín návštěvy. Před návštěvou provedeme testy, které nám umožní odhadnout optimální dobu krytí.

 

Než fenku přivedeme ke psu, měla by být v té nejlepší kondici. Očkována, odčervena, bez známek onemocnění. U dlouhosrstých plemen se někdy přistupuje k vyholení srsti kolem přezky feny.

 

Po příjezdu necháme páru čas na seznámení. Nejlépe na oploceném pozemku mohou spolu nerušeně dovádět. Fena i pes ztrácejí poslušnost a mají tendenci ukrýt se před zraky přihlížejících. Jednají tak na základě vrozených instinktů. Ve volné přírodě by byli při svázání a následném znehybnění lehkou kořistí nepřátel. Je-li vše v pořádku, dojde k naskočení psa na fenu. V této chvíli by oba majitelé měli přistoupit každý ke svému psu. Majitel feny ji přidržuje za obojek a hlavu. První spojení může být pro fenu spojené s bolestí nebo nepohodlím. Má proto tendenci od psa utéct, některé labilnější fenky se pokouší psa i kousnout. Musí být tedy přidržena, aby psa nezranila. Majitel psa též přidrží psa a může ho slovně chválit a povzbuzovat. Pes má po svázání své břicho na zádi feny, přední nohy vedle předních nohou feny. Může zůstat po celou dobu v této pozici, častěji po chvíli přehodí nohu přes hřbet feny sám nebo s pomocí majitele a fena a pes jsou spojeni zádí k sobě. Děloha feny vytváří podtlak, kterým nasává semeno. Toto svázání může trvat několik minut, ale i více než půl hodiny. Pes se nemůže z feny během této doby uvolnit. Po ukončení svázání se psi odpojí. Fenku odvedeme od psa, nejlépe do vozu a necháme ji v klidu odpočinout. Pes se sám očistí a uloží se k odpočinku. Krytí představuje pro oba velkou fyzickou i psychickou zátěž. Necháme je proto v klidu odpočívat. My vyplníme a podepíšeme smlouvu, krycí listy, a jsme-li tak dohodnuti, finančně se vyrovnáme.

 

Výše uvedený postup je nejčastější. Může však dojít i k menším komplikacím. Opět platí zásada, že vše je jednodušší, má-li alespoň jeden z majitelů již s krytím zkušenosti. Některé fenky zbytečně protahují milostnou předehru. Psu se sice nabízejí, před naskočením však uhýbají a vybízejí hracími pohyby psa pouze k dovádění. Tehdy je dobré fenku vzít na vodítko a chlácholivým hlasem jí uklidnit. Pes může již stojící a na vodítko upoutanou fenku nakrýt . Někdy tak nechce učinit proto, že ho ruší přítomnost cizího člověka. Tomu můžeme předejít, uchopí-li vodítko s fenou majitel krycího psa. Někteří psi odmítají krýt i v přítomnosti majitele – muže. V přírodě totiž výsada rozmnožovat se náleží jen nejvýše postavenému členu smečky. Jedná-li se o psa bez zkušeností, který odmítá krýt z tohoto důvodu, musí se muž-majitel vzdálit a jeho roli převezme jiný člen rodiny, který není ke psu v tak dominantním postavení.

 

Může se také stát. že se velmi potentní pes vůbec předehrou nemíní zabývat a hned přistupuje ke krytí. To však některé feny odmítají. Tehdy se doporučuje naopak upoutat na vodítko psa a fenu ponechat na volno. Když fena zjistí, že jí pes nenásleduje, zklidní se a sama se začne psu nabízet. Nikdy bychom se neměli uchýlit k násilí. Celým svým postojem musíme vyjadřovat klid a pár zbytečně nestresovat. Jestliže se pes feně delší dobu jen dvoří, může feně dojít trpělivost a začne psa krýt sama. Je to projev její dominance. To samozřejmě psu na sebevědomí nepřidá. V tomto případě se doporučuje námluvy ukončit. Majitel feny ji od psa odvede, stráví určitý čas na procházce a poté je možné vše zopakovat. Může i navštívit druhého psa v pořadí, nebo přijet s fenkou druhý den.

 

Když došlo ke spojení ve správný čas a správným způsobem, není nutné přistoupit k opakovanému krytí. Vajíčka feny se uvolňují postupně a určitý čas v děloze feny ,,čekají“ na oplodnění, i spermie jsou v těle feny životaschopné několik dní. Z výše uvedených důvodů se opakované krytí jeví jako zbytečné. Praxe je však jiná a i zkušení chovatelé na opakování trvají. Protože ve volné přírodě dochází k překrytí před východem nebo po západu slunce, a spermie i vajíčka jsou v děloze delší dobu životaschopná, doporučuje se interval mezi krytím 24 – 48 hodin.

 

Březí fena

Délka březosti se u fen pohybuje mezi 58 – 69 dny. U starších fen a při velkém počtu štěňat se termín blíží k dolní hranici, u fen mladých a při malém počtu štěňat dochází naopak k ,,přenášení“. Průměrná délka březosti je 63 dní a většina fen opravdu v tomto termínu rodí. Doporučuje se ode dne krytí na kalendáři přesně propočítat termín porodu. Postupovat den po dni, a vzít tak v úvahu kratší a delší měsíce, rovněž i možnost, že k oplodnění v těle feny může dojít i následující den. Od 58 dne bychom již neměli, ani v noci, nechávat fenku o samotě. Jak rozpoznat blížící se porod, si řekneme v následující kapitole.

 

Po nakrytí bychom měli nechat fenu několik dní v klidu. Podnikat jen krátké a časté procházky. Musíme zabránit tomu, aby ji obtěžovali cizí psi, nedošlo k nechtěnému překrytí již březí feny. Ochota fenky k páření se po krytí vytrácí. Okolním psům však i nadále voní. Proto ji nenecháme ve společnosti psů běhat na volno.Zabráníme i útokům cizích fen, které mají tendenci háravé feny napadat. Prvních 14 dní dochází k odumření asi 50% oplodněných vajíček. Je jich totiž až několik desítek.

 

Neznamená to však, že by fena, která je krytá, měla být od prvních dnů chována jako v bavlnce. Potřebuje dostatek pohybu, slunce a vzduchu. Vyhneme se pouze prudkým skokům, hrám a šarvátkám. Celé první období březosti by měla být přibližně ve stejné zátěži, na jakou byla zvyklá.


Jak poznáme, že fenka zabřezla?

Neexistuje opět univerzální recept. Jedná se jen o soubor různých příznaků a každá fenka se může projevovat jinak.

 

  • Mění se povaha feny. Ostřejší fenky mohou být mírnější, mírné ostřejší. Vůči majiteli se objevuje mazlivost, i když před krytím fena těsný kontakt tak často nevyhledávala. Feny jsou v pohybech opatrnější, pohodlnější. Mají větší potřebu spánku.

  • Jiné stravovací návyky. Trpí nebývalou žravostí, instinktivně chtějí budoucímu potomstvu vytvořit zásoby živin. Nebo se naopak může dostavit několikadenní nechutenství a fena přijímá pouze vodu. Oba příznaky jsou v pořádku a postupně se upraví do normálu. Není nutné fenu překrmovat ani ji do jídla nutit.

 

Asi v polovině předpokládané březosti, kolem 30. dne je možné s fenkou navštívit veterináře. Pomocí ultrazvuku se dá březost diagnostikovat. Pro chovatele je důležitý i předpokládaný počet plodů. Dostane sice pouze základní informaci , například 1-2 zárodky, 6 nebo více. I to je však důležité. Majitel se může připravit, péče o malý nebo velký počet štěňat se samozřejmě liší. Kromě ultrazvuku je možné použít i skiaskopii nebo skiagrafii. RTG má však smysl pouze v pozdním stádiu březosti, kdy jsou kostry plodů již ohraničené a viditelné. Nedoporučuje se laické prohmatávání břicha feny, protože při neodborném zásahu je možné plody poškodit.

 

Malá plemena mívají obvykle malý počet štěňat, velká mohou mít též jedno nebo dvě mláďata, ale i deset a více.

 

V druhé polovině březosti začínají být na feně patrné i změny fyziologické. Při opatrném dotyku, přiložení dlaně na břicho jsou pohyby štěňat cítit přes břišní stěnu. Ke konci březosti, nachází-li se fena v klidu, jsou tyto pohyby viditelné i pouhým okem. Kromě objemu břicha se zvětšuje i mléčná žláza, mohou se objevit první kapičky řídké tekutiny, později již i mléka. I toto není pravidlem. Méně mléčné feny spouští mlezivo až s nastupujícím porodem. Nabíhá vateň, propadají se břišní stěny nad slabinou.


Jaké signály vysílá fena připravující se k porodu?

I zde se chová každá fenka individuálně. Obecně je možné upozornit na celý soubor příznaků, které se mohou dostavit.

 

  • krátkodobě klesá tělesná teplota pod 37 stupňů. U zdravé feny v konečníku naměříme teplotu v rozmezí 37-39 stupňů. V předporodní fázi, která se udává asi 36 hodin před nástupem porodu, teplota těla přechodně klesne pod 37 stupňů. K měření přistupujeme od 58. dne vždy ve stejný čas 1x denně.

  • břišní stěny se ještě více propadnou, břicho jakoby sestupuje

  • vateň zduří, zčervená sliznice vchodu do pochvy

  • může se objevit hlenovitý výtok a fena se pokouší neustále čistit

  • vemeno zduří a objevuje se lepkavá tekutina

  • fena vyhledává temná klidná místa, má-li možnost, připravuje si porodní místo vyhrabáváním zeminy pod keři

  • pohyby plodů jsou viditelné, fena udiveně otáčí hlavu k břichu, olizuje břicho, neustále vstává a lehá si, přechází, projevuje neklid

  • zrychleně vydýchává první bolesti, hrabe v porodním místě

  • zuby trhá dostupné předměty, vystýlku porodního místa

  • při prvních bolestech ,,píská“, hledá ochranu u majitele

  • odmítá potravu, častěji močí, hltavě pije

 

Všechny tyto příznaky může fenka mít, nebo také ne. Nejspolehlivějším ukazatelem je měření teploty. Příznaky mohou nastoupit i 12 hodin před samotným porodem. Některé feny jsou však klidné až do poslední chvíle. Chovatel by již neměl nechat fenu bez dozoru. Často porod probíhá v noci, proto je nutné fenu neopouštět ani v noci a spát s ní v porodní místnosti.

 

Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že fenky, které se chystaly k porodu projevovaly hlavně neklid: přecházení, hrabání, vydýchávání bolesti. Tato fáze přešla nepozorovaně k samotnému porodu. Chuť k jídlu byla různá. Některé nepřijímaly potravu 24 hodin před porodem, jiné jedly ještě dvě hodiny před prvním štěnětem.


Co vše by měl majitel zajistit ještě před vrhem?

I zde platí těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Přípravu bychom neměli podcenit, vše zabezpečit s dostatečným časovým předstihem a v klidu si pak vychutnávat ,,zázrak zrození“.

 

Máme-li jistotu, že fena zabřezla, přistoupíme k následujícím krokům:

 

Místnost

Vybereme klidné místo, mimo hlavní chod domácnosti. Ideální je samozřejmě samostatná místnost. I zde však platí, že se musí jednat o místo s dostatkem světla a s možností větrání. Nejsem zastáncem porodů v kotci nebo ve sklepě bez oken. I ve stísněných bytových prostorách lze při dobré vůli poskytnout feně a štěňatům náležitou péči . Na toto místo umístíme porodní bednu.

 

Porodní bedna

Nejlépe je k zhotovení porodní bedny využít šikovné amatéry-kutily ve vašem okolí. Lze si ji i na dobu odchovu a porodu vypůjčit. Velikost bedny se řídí velikostí plemene i předpokládaným počtem štěňat. Rozměry musí feně umožnit pohodlné ulehnutí při kojení. Bedna se obvykle skládá ze dvou dílů – spodního, kde se dá jedna postranice sklápět a v budoucnu slouží jako dveře při vypouštění štěňat na ,,průzkum“, a horního, jenž zajišťuje feně soukromí a klid při péči o štěňata. Část horního dílu může nahradit závěs, umožňující chovateli čištění bedny a kontrolu vrhu. U velkých plemen se velmi osvědčilo namontovat asi 10 cm od podlahy vodorovně úzká prkna po celém obvodu bedny. Tyto zábrany jsou účinným opatřením proti zalehnutí štěňat první týdny po porodu.

 

Měla jsem možnost asistovat u porodu fenky velkého plemene. Při prvním vrhu majitelka neměla možnost bednu opatřit. Ohradila proto roh místnosti a vzniklo porodní místo. Protože zde nebyly zábrany, byla si vědoma rizika zalehnutí a snažila se na vrh dohlížet. V noci však přece jen k zalehnutí jednoho štěněte došlo. Při druhém vrhu se její podmínky již změnily, bednu nechala zhotovit a vrh přestál vše ve zdraví. I ona byla mnohem klidnější a mohla si péči o štěňata náležitě vychutnat.

 

Dno bedny může být pokryto pytlem se slámou (nečistoty stékají a sláma na rozdíl od sena nezahnívá tak rychle) nebo starší, ale čistou matrací, kobercem, hadry . Chovatel musí počítat s tím, že fena při otevírací fázi matraci a hadry pravděpodobně roztrhá.

 

Termoláhve

Osvědčilo se mi nasadit na termoláhev potah ze silnější látky. Udrží se tak déle teplo, které je na dotyk příjemné a stálé. Umístíme je do přepravky, kam v případě nutnosti odkládáme nakrmená štěňata. Umožňují-li to podmínky, novorozenci jsou i během porodu u matky. Jeví-li však fena během porodu neklid, přechází, točí se na místě, hrozí zašlápnutí štěňat. V tom případě je vhodné štěňata položit do přepravky, zajistit jim termoláhvemi stálou teplotu a přepravku dát feně k hlavě. Cítí mláďata a je klidnější.

 

Dostatek čistých hadrů

Fena většinou narozené štěně sama instinktivně ošetří. Překousne pupeční provazec, sežere placentu, dosucha štěně olíže, přistrčí ho ke strukům. Když cokoliv opomene, nastupuje chovatel Ten samozřejmě placentu nepozře, pouze ji odstraní. Čistými hadry štěně vytře dosucha a přiloží ho k feně. Fena by měla rodit v čistém porodním místě. I během porodu proto podkládáme čisté hadry. Velmi se mi osvědčily pooperační pleny, které můžete zakoupit v lékárně nebo u veterináře. Veškeré nečistoty se vpijí, plenu jednoduše vyhodíme a nahradíme čistou.

 

Desinfekce a nitě

Často se doporučuje pupečníky podvázat na dvou místech a uprostřed přestřihnout. Z vlastní zkušenosti vím, že mnohem lepší je pupeční provazec asi tři centimetry od bříška rozdrtit a přetrhnout nehty. Konce se rozdrtí, unik krve je minimální. Nehty totiž simulují řezáky feny. Většinou fenka provazec překouše sama. I ona ho rozdrtí a tím zamezí krvácení. Na podvazování nebývá čas. V přírodě jej také nikdo nepodvazuje. Pro klid duše je možné ranku přetřít desinfekcí.

 

Blok, tužka, uháčkované řetízky různých barev, kuchyňská váha

Po ošetření a napití bychom měli každé štěně označit barevnou bavlnkou, kterou uvážeme kolem krčku. Zvážit, prohlédnout. I když napitím získá štěně několik gramů navíc, řídíme se, probíhá –li vše v pořádku, i zde pravidlem, co nejméně zasahovat do průběhu porodu, nerušit fenu. Čas porodu i ostatní údaje si pečlivě zaznamenáme.

 

V nejposlednější řadě si zajistíme telefon na dva veterináře

Proč dva? Dojde-li ke komplikacím, je nutné neprodleně zavolat odbornou pomoc. Protože zákon schválnosti funguje, může zrovna námi kontaktovaný lékař operovat, nebo z jiného důvodu nám nebude k dispozici. Tehdy máme možnost zavolat druhého. Zde varuji před laickými zásahy chovatelů. Jakékoliv podpůrné prostředky mohou nadělat více škody než užitku. Tato rozhodnutí opravdu přísluší lékaři.

 

Péče o fenu po porodu
 

Krmení
Po porodu potřebujeme zajistit, aby měla fena dostatek energie a živin pro sebe a taky pro tvorbu dostatečného množství mléka. Mléko dělají hlavně kvalitní bílkoviny a dostatečný přísun tekutin.
 

Krmení granulemi
Pokud krmíte granulemi, pokračujte v podávání granulí určených pro březí a kojící feny několikrát denně. K tomuto je dobré ještě přidat calcium citrát.
 

Krmení klasickou stravou
První dny po porodu někdy feny ještě nemají moc chuť do žrádla. Pro takový "start" pro kojení a rekonvalescenci podávám ráno, v poledne a večer pouze vařené kuřecí nebo slepičí maso s vařenou mrkví a trochou nudlí,rýže nebo ovesných vloček s přídavkem 1 calcium citrátu.Dopoledne a odpoledne podávám ještě feně sušené mléko pro štěňata od fa happy dog.
 

Když už se fena po pár dnech začne být žravá, krmím ji 3x denně stejně jako ve druhé půlce březosti.Do vařené stravy přidávám lžičku calcium citrátu.

Toaleta okolí přezky
Přibližně 1-3 týdny po porodu se bude fena "čistit". V prvních dnech má výtok nazelenalou barvu, později se stává krvavý až hlenovitý až zcela ustane. V těchto dnech je třeba omývat feně denně okolí vulvy, jelikož špatně ošetřovaným fenám se očistky zachycují na spodní části ocasu, silně zapáchají, jsou zdrojem bakterií a mohou tvořit hnisavá místa. Já osobně feně okolí vulvy minimálně 1x denně sprchuji teplou vodou na příliš potřísněná místa použiji trochu šamponu a po osprchování osprchovaná místa trochu osuším osuškou, případně vyfénuju.

Toaleta mléčné žlázy
Dobré je, jako prevence případných zánětů mléčné žlázy, feně po porodu mléčnou žlázu několikrát za den zkontrolovat. Zejména jestli některé vemínko oproti ostatním moc nalité, zatvrdlé, pak je dobré k němu přiložit nejsilnější štěně,které mléko z takového vemínka dokáže vysát, případně zkuste vemínko promasírovat, potřít kalciovou mastí (zakoupíte v lékárně).
Doporučuji, několikrát za den omýt vemínka heřmánkem, pokud jsou od štěňat hodně podrápaná, je dobré je potřít kalciovou mastí,předejte tak zbytečným starostem. fena s poraněnými vemínky pak od štěňat utíká a nechce kojit. Touto péčí se i poraněné vemínka rychle regenerují.


Možné komplikace u feny po porodu:
 

Poporodní stres
Někdy se může stát zvláště u "prvniček", že se po porodu (často po císařském řezu) odmítají starat o štěňata. Fena buďto na štěňata vrčí úplně je odmítá, včetně kojení, někdy je sice kojí, ale nechce čistit.
 

Co dělat?
Můžeme zkusit štěňata namazat trochou výtoku feny, zní to sice dost nechutně, ale štěňata pak feně "voní" jejím vlastním pachem a začne mít o ně zájem. Pokud ani to nezabere, nezbývá než zpočátku fenu položit a přikládat štěňata ke kojení co 2 hodiny a po napití je uložit do zvláštní bedýnky s vyhřívanou podložkou. Dále je nutno štěňata co 2-3 hodinky masírovat vatou namočenou v teplém heřmánku a to bříško ve směru hodinových ručiček a okolí zadečku, aby se vyprázdnily. Feně zkuste podávat co nejvíc pití s glukopurem a sladká jídla (piškoty). 2x denně podávat koncentrát kozlíku lékařského v tabletách. Záleží na feně, ale většinou za 3 dny max do 2 týdnů se o štěňátka začne vzorně starat.
Většinou při dalším vrhu se již toto neopakuje a fena se hned od počátku dobře starala.
Pokud by se vám náhodou toto při dalším vrhu zopakovalo, doporučuji na takové feně již raději štěňátka neodchovávat.

Ztráta mléka
Je možnost pokusit se štěňata odchovat uměle, ale jedná se pro chovatele o nesmírně vyčerpávající záležitost! Existují speciální diety pro odchov štěňat, které se dostanou koupit u veterinárních lékařů. Osobně mám dobré zkušenosti s mlékem pro štěňata fa Happy dog (bežně prodejná sušená mléka nedoporučuji!). Krmit můžeme mlékem zahřátým na 38-39 C (vyzkoušíme na hřbetu ruky) z dětské láhve s dudlíkem. Odzkoušený mám dudlík kulatý velikost otvorů 2 určený pro pití mléka (koupíte v lékárně nebo drogerii). V začátcích krmíme po 2 hodinách (ve dne i v noci!) a postupně intervaly prodlužujeme až na 2,5 hodiny ve dne a 3 hodiny v noci (cca 8 dní věku štěňat).
 

Při umělém odchovu štěňat by však chovatel měl počítat se sníženou imunitou štěňat, protože mateřské mléko (kolostrum) několik dní po porodu obsahuje přirozené protilátky (tzv. kolostrální imunita), které jsou bohužel nenahraditelné.

Nedostatečná péče feny o štěňata.
Někdy se může stát,že se fena prvnička neumí o štěňata starat a nelíže je. Lízaní je dobré jako masáž, zřejmě i vhodné na sestup varlat, neboť' je přirozeně masíruje od pupku k hrázce, ale hlavně se vyčůrají a vykakají. Když to neumí nebo nechce dělat, musíte to udělat vy. Masáž a očistu štěňat je potřeba dělat minimálně co dvě hodiny. K masáži budete potřebovat vatu a teplý roztok heřmánku (dobré je mít z lékárny heřmánkový roztok Chamomilla, kdy stačí pár kapek a k tomu přilijete teplou vodu, což je nejrychlejší a nejjednodušší způsob přípravy). Ve směru hodinových ručiček masírujte štěňatům vatou namočenou v heřmánku bříško aby se vyčůraly a konečník pro vykálení. Po pár dnech se většinou fena začne starat sama, pokud ne, je potřeba toto provádět do doby, než to štěňata zvládnou samy, cca do věku 2 týdny.


Péče o štěňata:
 

Odstranění paspárků
Cca 3.-5. den po porodu je potřeba štěňátkům které mají paspárky je nechat u veterináře odstranit, popřípadě se zkuste s vaším veterinářem domluvit, zda by nemohl přijet k vám, ať štěňátka nemusíte zbytečně převážet. Je to drobný zákrok, ale je potřeba to udělat, pokud by jste na to zapomněli, pejskům by se v pozdějším období musely paspárky odstraňovat pod narkózou.
 

Odčervení
Štěňata ve věku 2 týdny je potřeba odčervit.V tomto věku se mi nejvíc osvědčila Banthminth pasta. (ve stejný den samozřejmě i kojící matku tabletami). Škrkavky jsou u štěňat zcela běžné, proto odčervení štěňat i matky opakujte po 10-14 dnech pak již můžete použít dle váhy štěňat např tablety Caniverm.10 dnů před očkováním štěňat je dobré nechat vyšetřit trus štěňat, případně ještě odčervit, aby bylo očkování účinné, pokud je štěně začervené a naočkuje se může ho to natolik oslabit, že může dojít k vážným zdravotním komplikacím, v lepším případě je očkování neúčinné, neboť organismus štěněte místo tvorby protilátek "bojuje" se škrkavkami.

Krmení štěňat
Dokrmování štěňat do 3 týdnů věku
Jak poznám zda je nebo není nutno v tomto období dokrmovat?
Pokud štěňata přibývají, štěňata jsou potichu a spokojeně spí, není třeba přikrmovat
Pokud štěňata sají, ALE: nepřibývají, jsou studená, neklidná, má fena málo mléka.
V tom případě je potřeba je dokrmit z dudlíku.
 

Jak často ?
Někdy je pokles tvorby mléka jen několikadenní záležitost. Snažte se feně zvýšit přísun bílkovin a tekutin a tím ji pomoct se "rozkojit". Dokrmujte podle potřeby, někdy stačí dokmit jen 1-3x denně, zbytek zvládne fena, závisí na okolnostech a na velikosti vrhu.
 

Co budete potřebovat
Nejlépe se mi osvědčilo štěňata přikrmovat z kojenecké láhve s obyčejným kulatým (ne anatomickým) dudlíkem s velikosti otvorů 2 určeného na mléko. Zakoupíte v lékárně.
K dokrmování používám sušené mléko fa Happy dog.
 

Technika přikrmování
Při dokrmování z láhve je dobré přiložit prsty z každé strany ke koutkům tlamičky, zabráníte tak nasávání vzduchu.Koutky můžete taky dráždit, čímž zvýšíte snahu štěněte sát
 

Kdy začít s přikrmováním starších štěňat
Štěňata v závislosti na počtu ve vrhu a váhových přírůstcích začínáme cca od 3 týdnů přikrmovat. Při početnějším vrhu můžeme i o něco dříve a naopak pokud je fena dosti mléčná může se stát, že 3 týdenní štěňata nemají o příkrm zájem.


Čím přikrmovat
Chovatel se může rozhodnout zda bude krmit klasicky doma připravovanou stravou, komerčně vyráběnou stravou nebo kombinací. Já osobně přikrmuji domácí i komerčně vyrobenou stravou, aby byly štěňata zvyklá přijímat vše a nový majitel se pak mohl rozhodnout, čemu dá přednost.
 

Hlavní zásady
Měli bychom dodržovat zásadu, přidávání nových komponent postupně tj 1.den kaše, 2.den kaše, 3. den kaše,maso, 4. den kaše,maso, 5. den kaše, maso,jogurt …
Krmit 5-6x denně, nejvydatnější má být večeře, přes noc ji v klidu stráví.
Krmivo podávejte vždy teplé, nedojedené zbytky nechte sežrat feně.

Čím přikrmovat
V případě doma připravované stravy je základem svalovina (hovězí, drůbeží) s přílohou (rýže, těstoviny, vločky) a zelenina (mrkev, červená řepa, jablko). Občas můžeme přidat vaječný žloutek. Dále mléčná strava - jogurty, tvarohy, kefíry, podmáslí, smetanové krémy


Jak to děláme my
Začínáme mlékem happy dog, případně ho zahustíme rýži, kterou v mléce rozmixujeme na kaši. Dá se použít i komerční kaše pro psy. Dobré reference od jiných chovatelů mám na Happy dog Auzucht flocken.
Po třech dnech někdy i týdnu (podle žravosti štěňat) zařazuji místo jednoho krmení rozmixovanou hovězí nebo drůbeží svalovinu s rýží a vařenou mrkví. Další den vyměním další dávku mléčné kaše za tuto masovou kaši až se postupně dostávám na toto schéma krmení:

1. maso, rýže, zelenina - (do 5 týdnů rozmixované na kaši pak už klasicky mleté)
2. mléko s jogurtem a rohlíkem
3. maso, rýže, zelenina
4. rýžová kaše
5. maso, příloha, zelenina

od 6.týdne navykám štěňata na granule takže schéma měním takto:


1. mléko, po vypití mléka podávám na sucho štěněcí granule
2. maso, příloha, zelenina
3. maso, příloha, zelenina
4. mléko, jogurt,rohlík
5. maso, příloha, zelenina


První návštěvy štěňátek
Určitě se zájemci o štěňátka, ale taky vaši známí budou chtít co nejdřív přijít podívat na štěňátka. Osobně doporučuji se se zájemci a dalšími domluvit na návštěvu u štěňátek, když dosáhnou věku aspoň 4 týdny.

 

Má to hned několik důvodů:
 

1.Chování feny
každá fena je v chování k návštěvám trochu jiná. Moje první fena Cina i když měla několikadenní štěňata si víc než štěňat vždy všímala příchozích návštěv. Byla to velice důstojná a hrdá matka. Návštěvy přivítala a zavedla je k porodní bedně a pokud by ji ty malé křiklouny návštěva ihned odnesla ani by jí to nevadilo. Její dcera Caira už ale na návštěvy u štěňat měla zcela jiný názor. Do tří týdnů opravdu vzorně ležela u štěňat nebo v blízkosti bedny a štěňata si hlídala a byla velice nervózní, když se přiblížil někdo "cizí". Takže hrozí, že takováto nervózní fena z obavy o vrh nechtěně zašlápne nebo zalehne štěně nebo rafne návštěvu, což by bylo velice nepříjemné.

2. Nepatrné rozdíly mezi štěňaty
Do věku 4 týdnů je zbytečné, aby návštěvy jezdily jen proto, aby si vybraly toho svého budoucího mazlíčka. Velké rozdíly mezi štěňaty stejně v tomto věku ještě nejsou patrné, zatím se štěňata liší pouze velikosti vyjádření bílých znaků, skus ani další věci ještě nelze poznat. Ideální věk pro konečný výběr štěněte je ve věku minimálně 5 týdnů.
 

3. Nebezpečí přenosu nákazy
Toto je snad ten nejhlavnější důvod, proč návštěvy do 4 týdnů odložit. Štěňata jsou velice citlivá a i banální rýma návštěvy může být pro štěňata tragická.To platí i později, takže poproste zájemce, pokud nejsou momentálně zcela zdrávi, aby návštěvu odložili.Když jsem byla na krytí v zahraničí a majitelé krycího psa měli v domě ještě vrh štěňat, tak nás k vrhu pustili jen pokud jsme prošli dezinfekční rohoží, nebylo to nic složitého majitelka na hadr nalila trochu dezinfekce domestos, my jsme si na hadru otřeli boty a mohli jsme vstoupit. Podle mě to nebyl vůbec špatný nápad. Opravdu nejvíce infekce se přinese z venku na botách. Proto ji já, pokud přijedu z výstavy, cvičáku... se nejprve převleču do domácího a potom teprve jdu k vrhu.

Prodej a předání štěněte novým majitelům
Zodpovědný chovatel ještě před krytím feny zjišťuje situaci na trhu se štěňaty. Bohužel znám totiž případy, kdy nabídka tak výrazně přesahovala poptávku, že chovateli zůstal celý vrh sice krásných, ale zato šesti štěňat, až do stáří půl roku. Že je taková situace poměrně vyčerpávající je nadevše jasné.
Velmi záleží na kvalitě rodičů, na jménu chovatele, úspěchu a tradici jeho chovatelské stanice i na ročním období. Především pro začínající chovatele je vhodné umístit inzeráty do kynologických časopisů, zpravodaje, případně na internet ještě před krytím feny a v případě, že zájem o štěňata není, raději krytí feny odložit. Myslím, že není nic horšího, než naše opečovávaná, socializovaná a jistě milovaná štěňata nakonec někomu téměř nutit.
 

Vhodného zájemce a případného nového pána pro naše štěně poznáme podle toho, že se neptá jen "co za to", ale zajímá ho povaha rodičů, jejich kvalita, umístění štěňat a neváhá přijet se osobně představit a podívat na štěně ještě před odběrem. My bychom však jako chovatelé měli být připraveni předvést v pořádku celý vrh a matku a odborně odpovědět na všechny otázky.
 

Podle chovatelského řádu se smí štěňata BSP prodávat nejdřív ve stáří 49 dnů. To je ideální doba pro odběr. Nejlepší je domluvit odběr například na pátek, aby měl nový majitel možnost strávit se štěnětem celý víkend. Někteří lidé si k tomuto účelu berou i dovolenou.
 

Při přebírání štěněte je vhodné sepsat kupní smlouvu, která obsahuje údaje o smluvních stranách, datum prodeje, cenu, stav předávaného zvířete, jeho případné exteriérové odchylky a další libovolná ustanovení, na kterých se smluvní strany dohodnou.
 

Chovatel je povinen při prodeji předat novému majiteli očkovací průkaz štěněte, průkaz původu (pokud ještě není vystaven Plemennou knihou, tak kopii přihlášky vrhu, která slouží jako doklad o tom, že štěňata byla řádně zaregistrována), dále kopii protokolu o kontrole vrhu provedené poradcem chovu.
Je vhodné vyhotovit jídelníček štěňat a s dalšími pokyny jej předat majiteli. Ten většinou sice poslouchá vše, co se mu snažíte sdělit, ale je natolik zaneprázdněn svým novým společníkem, že při nejlepší vůli nemůže všechno pochytit. K písemným informacím se však může kdykoliv vrátit.

 

 

 

Zpět na úvodní stranu